|
Nejde o prsa, jde o život Tak jako někdy onemocní srdce nebo žaludek, i prsa mají své nepřátele. Své zdraví máme ve svých rukou a je na nás, jak se zachováme. Běžnou součástí života musí být pro každou ženu občasné samovyšetřování prsou pohmatem. GYNEKOLOG PRSA TOLIK „NEUMÍ“ Jakmile zjistíte nějaký problém, upozorněte ne něj svého gynekologa. Ten by vás měl doporučit na odborné pracoviště. Pokud je to dobrý gynekolog, ví, že rozumí děloze, ale prsa jen tak detailně „neumí“. Jednak nevlastní potřebné speciální vyšetřovací přístroje, jednak nemá v tomto oboru dostatečnou praxi. Od toho jsou tady pracovníci mamacenter, zaměřených právě na diagnostiku nádorů v prsou. NENECHME SE ODBÝT Článek určitě nemá vyznít jako napadání obvodních gynekologů. Většina je zodpovědná a ženu s podezřením na jakoukoli nesrovnalost v prsu ke specialistům pošle. Najdou se však bohužel i takoví, co problém bagatelizují. Jestli gynekolog po našem upozornění mávne rukou, máme právo si „dupnout“ a doporučení do mamacentra si prosadit. Zamířit tam však lze i bez něj. „Proboha, ať každá žena přijde“, prosí paní primářka Skovajsová. „Samozřejmě že nikoho neodmítneme, přestože gynekolog rozhodl, že o nic nejde. Ženy musí být vehementnější a nenechat se uchlácholit. Jde přece o jejich zdraví,“ zdůrazňuje MUDr. Skovajsová. „Malý nádor znamená šetrnou léčbu bez ztráty prsu. Hlavní je přijít včas!“ PANÍ MARTINA A MNOHÉ DALŠÍ Slova paní primářky může ihned za dveřmi potvrdit hovorná pacientka Martina, sedící zrovna v čekárně mamacentra. „Celé těhotenství jsem prošla s nádorem a nikdo nic nevěděl. Při prohmatávání prsou jsem zjistila tvrdší místo, a tak jsem hned běžela za svou gynekoložkou. Víte, co mi řekla? Že je to jen mléčná cysta. Až tady v centru jsem se dozvěděla, že v těhotenství mléčná cysta vzniknout nemůže, protože v prsou žádné mléko ještě není! Nádor naštěstí není moc rozsáhlý, ale přesto, kdyby léčba započala před rokem, byla bych už mnohem dál.“ NEČEKEJTE A PŘIJĎTE Případ paní Martiny není neobvyklý. Nádory mají bohužel i těhotné ženy. Je to fenomén projevující se v poslední době. Dříve totiž houfně rodily ženy dvacetileté, u nichž se nádory vyskytují velmi výjimečně, kdežto dnes se doba prvních porodů značně posunula, takže mnohem více rodí ženy třicetileté a starší, kdy už nádory prsou nejsou takovou vzácností. Neznamená to, že postižená gravidní žena musí přijít o dítě – to vůbec ne. Je však třeba být v péči odborníků, kteří se na těhotenský nádor prsu specializují. Pro těhotenství platí, že bulky a ztvrdliny jsou podezřelé stejně jako jindy. Prsa se „probouzejí“ až po porodních bolestech, kdy se spouští tvorba mléka. Bolest se může objevit jen na úplném počátku těhotenství (hlavně u žen, které pociťují tlak v prsou před menstruací vlivem hormonálních změn), ale ty by měla postupně vymizet. PŘECHODEM ŽIVOT NEKONČÍ Preventivní prohlídky v mamcentrech, díky nimž se odhalí v zárodku spousta nehmatných nádorů, hradí zdravotní pojišťovny jednou za dva roky ženám od 45 do 70 let, ale to neznamená, že se staršími ženami se nepočítá! Takže, dámy v pokročilejším věku, sledujte se. Při podezřelém nálezu přijďte hned, prevence (za 500 korun) stačí jednou za 2 až 3 roky. Vyplatí se to! Neví-li někdo, kde sídlí mamacentrum v okolí, stačí vyhledat na internetu adresu www.mamo.cz. Dcery, vnučky či snachy znalé práce s počítačem určitě rády pomohou. Objeví se mapa, kde jsou zakreslena akreditovaná střediska a kontakt na ně. UŽ ZASE ZDRAVÁ BABIČKA „Proč bych o tom nechtěla mluvit? Nemám co tajit,“ přesvědčuje mě do telefonu rozhodným hlasem paní Zdena (70). A tak sedíme u kávy a lidé u okolních stolků, kteří neslyší, o čem je řeč, se mohou domnívat, že probíráme třeba dovolenou. Štíhlá vitální žena líčí, jak ji před 3 lety povolal k prohlídce svědomitý gynekolog. Mamografické vyšetření přineslo nepříjemnou diagnózu: karcinom prsu, naštěstí malého rozsahu a včas. Okamžitá operace si s ním poradila. „Nikdy mě nepřepadly sebelítostivé nálady ve stylu ‘Proč zrovna já?’ Prostě to přišlo a bylo i na mně, nejen na lékařích, jak se s tím poperu. A já se jen tak nevzdávám.“ Paní Zdena se řídí pokyny své onkoložky a bere hormonální lék, ale také si sehnala informace o klasických i alternativních postupech. Rozhodla se vyzkoušet přírodní podpůrnou léčbu s tím, že pokud nepomůže, neublíží. Kontaktovala lékaře, který na základě příznivých výsledků doporučuje český výrobek Ovosan. Zdena se cítí výborně. Kůra stojí hodně peněz – výrobek zatím nebyl ještě schválen jako lék, proto jej pojišťovna neproplácí. „Ale k čemu by měly být peníze, když ne na nákup toho, co pomáhá zdraví?“ říká. „Spočítejte si, kolik necháte ročně u holiče.“ Jejímu tvrzení se nedá odporovat. Po hodině se loučí. Odmaturovala jí vnučka, a tak spěchá zařídit rodinnou oslavu. Její formu by ji mohly mladší ženy závidět. „půlka úspěchu je v psychice,“ ještě zdůrazňuje. „Člověk se nesmí vzdát. Věřit, že všechno dobře dopadne, je povinnost.“ ONA DNES č. 29/2006 |